Jak čtení knih podporuje vývoj dítěte

Nejmenší děti mohou zaujmout především kontrastní obrázky, jednoduché ilustrace, opakující se zvuky a krátké texty. Nemusí přitom vydržet poslouchat celou knihu. Důležitější než délka čtení je pravidelnost a společný kontakt.
Čtení tak může být součástí každodenního rituálu, například před spaním, po koupání nebo během klidného odpoledne.

Rozvíjí slovní zásobu a komunikaci
Jedním z nejviditelnějších přínosů čtení je rozvoj jazyka. Knihy přirozeně seznamují děti s mnohem širším množstvím slov, než s jakým se setkávají při běžné každodenní komunikaci.
V příbězích se objevují různá slovesa, přídavná jména, názvy předmětů, vlastnosti, pocity i situace. Dítě tak postupně poznává nová slova v kontextu a lépe si zapamatuje, co znamenají.

Při společném čtení může rodič dítě zapojovat jednoduchými otázkami:

• „Co tady vidíš?“
• „Kam pejsek jde?“
• „Jakou má holčička čepici?“
• „Co se asi stane dál?“
• „Proč je medvídek smutný?“

Takové otázky dítě motivují k vyjadřování a zároveň ukazují, že komunikace není jen o odpovídání na otázky, ale také o vyprávění, vysvětlování a sdílení vlastních myšlenek.

Tip pro rodiče
Nemusíte se držet textu slovo od slova. U menších dětí je naprosto v pořádku obrázky komentovat, příběh rozšiřovat nebo některé části převyprávět vlastními slovy. Důležité je, aby dítě mělo možnost reagovat.

Pohádka o drakovi tak může mít v představách každého dítěte úplně jinou podobu. A právě tato aktivní práce představivosti je cennou součástí rozvoje myšlení a tvořivosti.

Pomáhá rozvíjet paměť
Děti si při čtení zapamatovávají postavy, jejich jména, prostředí i jednotlivé události. U známých příběhů dokážou předvídat, co bude následovat, a někdy dokonce samy doplňují věty.
To je skvělá příležitost pro procvičování paměti.

Po přečtení můžete například položit několik jednoduchých otázek:

• „Kdo byl v příběhu?“
• „Kam se vydali?“
• „Co se stalo na začátku?“
• „A co potom?“

U starších dětí můžete společně diskutovat o tom, proč se některé věci staly a jak spolu jednotlivé události souvisely.

• „Myslíš, že je smutný?“
• „Podívej, jak se tváří. Co asi cítí?“
• „Co by mu mohlo pomoci?“

Dítě se tím postupně učí rozpoznávat emoce u druhých i samo u sebe.

Pomáhá rozvíjet empatii
Když dítě sleduje příběh z pohledu různých postav, může se učit představovat si, jak se cítí někdo jiný. To je důležitý základ empatie.

• Při čtení je možné se zastavit a zeptat se:
• „Jak by ses cítil na jeho místě?“
• „Co bys udělal ty?“
• „Proč se podle tebe zachoval právě takhle?“

Takové rozhovory pomáhají dětem pochopit, že lidé mohou stejnou situaci vnímat různě a že za určitým chováním často stojí nějaké pocity nebo potřeby.


Připravuje dítě na školu
Knihy přirozeně podporují řadu dovedností, které se dítěti později hodí ve škole. Patří mezi ně například naslouchání, porozumění vyprávění, práce s jazykem, schopnost soustředit se nebo zapamatovat si informace.
Předškolák se zároveň postupně seznamuje s tím, jak příběh funguje, má začátek, děj a závěr. Učí se rozlišovat postavy, prostředí a jednotlivé události.
Neméně důležitý je také pozitivní vztah ke knihám. Pokud dítě vnímá čtení jako příjemnou aktivitu, je větší šance, že k němu bude mít kladný vztah i později.

Rozvíjí kreativitu
Knihy mohou být skvělým odrazovým můstkem pro další tvořivé aktivity. Po přečtení pohádky můžete například společně:

• nakreslit oblíbenou postavu,
• vyrobit papírové loutky,
• zahrát část příběhu,
• vymyslet pokračování,
• vytvořit vlastní pohádkový příběh,
• postavit domeček nebo hrad podle děje,
• hledat v domácnosti předměty, které připomínají prostředí z knihy.

Dítě tak propojí jazyk, představivost, pohyb a kreativitu.

U školáků se postupně přidává samostatné čtení. Rodiče by ale neměli mít pocit, že společné předčítání už není potřeba. I dítě, které samo čte, může mít radost z toho, když mu rodič občas přečte delší nebo náročnější příběh.

Jak vytvořit z čtení oblíbený rituál?
Nejdůležitější je, aby čtení nebylo vnímáno jako povinnost nebo trest. Mělo by být spojeno s příjemnou atmosférou.
Pomoci může několik jednoduchých pravidel:
Vyberte vhodný čas. Večer před spaním je klasika, ale číst můžete také ráno, po obědě nebo během odpoledního klidu.
Nechte dítě vybírat. I když si chce pořád dokola číst stejnou knihu, je to v pořádku. Opakování dětem pomáhá příběh lépe pochopit a zapamatovat si nová slova.
Ptejte se, ale netestujte. Otázky by měly být přirozenou součástí rozhovoru, ne zkoušením.
Dejte prostor dítěti. Nechte ho ukazovat obrázky, komentovat děj nebo příběh přerušit vlastními otázkami.
Čtěte s výrazem. Změna hlasu, tempo a intonace mohou příběh výrazně oživit.
Nebojte se knihu odložit. Pokud dítě daný den nemá náladu, není nutné ho do čtení nutit. Důležitější je dlouhodobě budovat pozitivní vztah ke knihám.

Co když dítě čtení nebaví?
Ne každé dítě si ke knihám vytvoří vztah okamžitě. Pokud klasické pohádky nezabírají, zkuste najít téma, které dítě skutečně zajímá.

Může to být:

• dinosauři,
• zvířata,
• vesmír,
• auta a vlaky,
• princezny,
• sport,
• příroda,
• pohádky,
• dobrodružství,
• hledání a hádanky.

Pomoci mohou také komiksy, obrázkové encyklopedie, knihy s úkoly nebo krátké příběhy.
Cílem není, aby dítě přečetlo co nejvíce knih. Cílem je, aby si vytvořilo pozitivní vztah ke čtení a postupně zjistilo, že kniha může být zábavná, zajímavá a užitečná.

Čtení nemusí být dokonalé
Rodiče někdy mají pocit, že musí každý den přečíst několik stran nebo dodržovat přesně stanovený počet minut. Není to nutné.
Někdy přečtete jednu stránku, jindy celou pohádku. Někdy dítě poslouchá, jindy chce samo vyprávět podle obrázků. A někdy se večerní čtení vůbec nestihne.